Z deníku malého Stegouška

Tady malý stegoušek Lexík, hlásím se z DinoParku! Jak se máš? Doufám, že tak skvěle, jako když jsme se naposledy potkali spolu nebo s mými kamarády. Já měl letos tolik zážitků, že jsem se nemohl dočkat, až se ti ozvu!

Chtěl jsem ti povyprávět o tom, jak se máme a co děláme, když je venku zima a blíží se Vánoce.
Celou sezónu jsme my stegoušci běhali, mávali, vítali, schválně dělali legrační pózy na fotky… no prostě jsme si to užívali naplno. A když jsme spočítali všechny naše kroky ze všech parků dohromady, zjistili jsme, že jsme naběhali víc než 1 000 kilometrů!
To je, jako kdybys z Prahy šel skoro až k italskému moři. A teď si představ, že naše nožičky jsou mnohem kratší než ty tvoje, no řekni sám, nechceme se chlubit, ale není to výkon, který by si zasloužil olympijskou medaili? 

No jo, ale i my musíme občas odpočívat. 
Takže si část naší partičky musí dát chvilku pauzu – budeme odpočívat, doplňovat energii našimi oblíbenými DinoPochoutkami (mňam!) a taky nás čeká velká prohlídka u našeho DinoSpecialisty. Ten se nám koukne na klouby, destičky, ocas – zkrátka abychom byli připraveni na další skvělou sezónu.

Ale pozor, nejsme všichni pryč!
✨ V DinoParku v Praze na Harfě potkáš Kvída až do konce listopadu.
✨ A v libereckém DinoParku na tebe čeká Rufík celý rok – ten se těší pořád!

Budu moc rád, když za nimi přijdeš – třeba jen zamávat, dát pusu na čumáček (to se nám vždycky líbí!) nebo si udělat fotku na památku.
DinoFandové jako ty nám dělají každý den krásnějším! 

Těším se, až se zase uvidíme!

Tvůj malý stegoušek Lexík.